Vezmi si přátelství,
ušité na míru.
Muže byt z kamene,
a, nebo z papíru.
Může mít roviny,
a nebo okolky.
Ale je pro kluky
a hlavně pro holky.
Může být o lásce,
a nebo o spěchu.
Vyklouznout z kapradí,
skrčit se bez dechu.
V očičkách rozpaků.
Směje se na víčku.
Váhá jen chviličku,
a je tu, človíčku.
ušité na míru.
Muže byt z kamene,
a, nebo z papíru.
Může mít roviny,
a nebo okolky.
Ale je pro kluky
a hlavně pro holky.
Může být o lásce,
a nebo o spěchu.
Vyklouznout z kapradí,
skrčit se bez dechu.
V očičkách rozpaků.
Směje se na víčku.
Váhá jen chviličku,
a je tu, človíčku.
Pro moje přátele:
Ležím takhle na sluníčku,
opaluju záda,
přitom myslím na lidičky,
který mám tak ráda.
Na všechny ty osůbky,
co mě drží nad vodou,
který,když mi není nejlíp,
vždycinky mi pomohou.
Jsem-li na dně,
tak si na mě
najdou vždycky čas,
Vyslechnou mě,
pohladí mě,
"to se spraví zas."
Tímto chci jim říci "dík"
a že jsem jim vděčná...
"Vy jste moje sluníčka
a jen tak se vás nevzdám!!!"
Ležím takhle na sluníčku,
opaluju záda,
přitom myslím na lidičky,
který mám tak ráda.
Na všechny ty osůbky,
co mě drží nad vodou,
který,když mi není nejlíp,
vždycinky mi pomohou.
Jsem-li na dně,
tak si na mě
najdou vždycky čas,
Vyslechnou mě,
pohladí mě,
"to se spraví zas."
Tímto chci jim říci "dík"
a že jsem jim vděčná...
"Vy jste moje sluníčka
a jen tak se vás nevzdám!!!"
Klíč přátelství:
Proč tobě, holka, nestojím už ani za pozdrav?
To už mě snad ráda nemáš?
Co mám čekat za podraz?
Kam ještě nástrahy vkládáš?
Nebudu za tebou lézt,
Taková nejsem a nebudu,
Do života nikdy už nebudu se ti plést,
Já místo svý jinde si vybudu.
Nejlepší kámošky byli jsme,
Teď je všechno pryč,
Jedna pro druhou žili jsme,
Však někdo teď zahodil od přátelství klíč.
Těžko všechno bude, takový jako dřív,
Teď vlak dojel na konečnou,
A všecičko je pryč...
...a já už nevím jestli chci najít vůbec ten zahozenej klíč...
...samozřejmě, že chci všechno takový, jaký to kdys bylo,
tak aby se nám zas krásně žilo...
...tohle všechno jsou jen sesumírovaný pocity,
přátelství, štěstí je, kde si TY...!!!
Proč tobě, holka, nestojím už ani za pozdrav?
To už mě snad ráda nemáš?
Co mám čekat za podraz?
Kam ještě nástrahy vkládáš?
Nebudu za tebou lézt,
Taková nejsem a nebudu,
Do života nikdy už nebudu se ti plést,
Já místo svý jinde si vybudu.
Nejlepší kámošky byli jsme,
Teď je všechno pryč,
Jedna pro druhou žili jsme,
Však někdo teď zahodil od přátelství klíč.
Těžko všechno bude, takový jako dřív,
Teď vlak dojel na konečnou,
A všecičko je pryč...
...a já už nevím jestli chci najít vůbec ten zahozenej klíč...
...samozřejmě, že chci všechno takový, jaký to kdys bylo,
tak aby se nám zas krásně žilo...
...tohle všechno jsou jen sesumírovaný pocity,
přátelství, štěstí je, kde si TY...!!!
mas tho skopceny awe jinak blý